Vítání jara a vaření Jarní polívky
fotografie z akce: https://zalesakzdanice.rajce.idnes.cz/foto_jarni_polivka/
Tak, jako každý rok, i letos se konalo tradiční vaření jarní polívky. Akce se kvůli nepříznivému počasí musela přesunout ze Salaše k Domu dětí a mládeže, ale to vůbec nevadilo, Zálesáci se předvedli i tam.
Všechno to začalo už den předem na schůzce, kdy jsme dětem rozdali instrukce kdo má co vzít, kolik toho vzít, kdy je sraz a tak podobně. Děti si napsali pokyny do notýsků a už stačilo jenom doufat, že další den někdo nezaspí.
Sraz byl domluvený na půl devátou v Lovčicích před školou a na 8:45 na autobusovém nádraží ve Ždánicích. Naivně jsme předpokládali, že všichni dorazí včas, avšak opak byl pravdou. Odbyla devátá a pořád chyběl Honza Svoboda. Problém byl v tom, že Honza měl donést cibuli – základ pro gulášovku! I bez něj jsme se vydali vstříc DDM Ždánice doufajíc, že se každou chvíli ukáže. Nakonec jsme museli pověřit Kamču, aby pro něho zaběhl, Honza totiž asi celou předešlou noc někde proflámoval a tak zaspal. Kamča Honzu přivedl během několika málo minut, a tak už nic nebránilo tomu, abychom začali vařit tu nejlepší Jarní polívku. Rozdělali jsme oheň, nachystali kotlík, ke kterému Sisel moudře nevzal víko (hlavně, že měl plný pytel jiných vík, bohužel však špatných velikostí. I přes tento fakt měl Sisel až neuvěřitelně přátelskou a veselou náladu), a začali vařit onu královskou gulášovku. Už když všude kolem zavoněla naše cibulka na sádle, všem bylo jasné, že Zálesáci to prostě letos vyhrají. Cibulka do zlatova, pak přidat maso, podusit, zalít vodou… no nebudu tu psát celý recept, ten zůstane zavřený v oddílovém trezoru. Zálesáci začali poslední vařit, ale všem ukázali, že se s ničím nepářou. Naše polívka byla připravena první k hodnocení, zavolali jsme proto odbornou porotu k degustaci. „Hmm, to je dobrý“ znělo ze všech stran. Bohužel se ukázalo, že být první neznamená vždycky výhru… protože nebylo s čím porovnávat, nemohla nám porota udělit plný počet bodů. Výsledek tedy zněl: 12 bodů z 15 možných. Ostatní mohou dostat jedině míň, napadlo nás. Nevím, čím to bylo, ale druhá naše skupina, ve složení Sisel, Lolo, Medvěd, Jája, Vykuk, dostala ještě o půl bodu víc. S týmem jsme usoudili, že to museli mít zaplacené, jiná varianta nepřipadala v úvahu. Naše gulášovka byla prostě dokonalá! Po ohodnocení na nás zbyl nejpříjemnější úkol z celého dne – všechnu polívku dostat z kotlíku do našich žaludků. A všichni jsme se do toho s radostí pustili!
Nakonec jsme po sobě všechno pěkně pouklízeli, převzali od pana Chvíly odměnu, se všemi se rozloučili a jelo se domů. Tímto bych chtěl poděkovat organizátorům akce za připravené podmínky k soutěžení, všem soupeřům za silnou konkurenci (i když bylo předem jasné, že zálesáci to vyhrají :D ). Nutno zmínit, že soutěže se kromě nás zúčastnili ještě ždáničtí Kamarádi a hasiči. Velký dík také patří mému týmu – Honza, Patrik, Vojta, Kuba, Kamča, Martina, Pamča. Těšíme se zase za rok, snad už na té Salaši!!
Trpaslík