STO Ostrava Stará Bělá 2011
Fotky zde: https://zalesakzdanice.rajce.idnes.cz/STO_Ostrava_rijen_2011/
Další ročník tradiční Sportovně turistické olympiády je za námi. Tak, jako v několik předchozích ročníků, se i letos akce konala v Ostravě, konkrétně na myslivécké chatě ve Staré Bělé. Musím říct, že letos se závod opravdu vydařil.
Nebyli by jsme to my, kdyby všechno klapalo bez problémů. Ještě před samotným odjezdem se objevili komplikace a ne zrovna malé. Původně se do Ostravy mělo jet třema autama, ale bohužel nám jeden řidič týden před akcí řekl, že nemůže. A problém byl na světě. Kde teď sehnat náhradu? Kde sehnat auto a sním i šoféra? Naštěstí nám vytrhli trn z paty kamarádk z hodonína, kteří netroškařili, a vypravili rovnou celý autobus no a v něm už se pár místo pro nás našlo :).
30.9.2011 - to byl den D. Nebo možná spíš den O jako odjezd. No a jelikož si nás problémy našly už předtím, tentokrát vše proběhlo v pořádku a my jsme vyrazili na cestu, sestava byla následující: Kamča S., Vojta Ch., Martin K. (Kutil), Kuba H. Tomáš S. Pan řidič nám pustil krásný film, aby jsme se nenudili. U Doby ledové 2 jsme se všichni nasmáli, teda kromě spáčů. Po asi třech hodinách jízdy a po troše bloudění jsme dorazili na místo. Ihned jsme dostali večeři (myslím, že byly nějaké párky) a po večeři jsme šli obhlédnout okolí. Musím říct, že tmavá noční ostravská krajina, kde není lautr nic vidět, je opravdu zajímavá. PO návratu na chatu se ještě chvílu hrály a zpívaly staré známé písničky no a pak už hurá do spacáků, zítra nás čeká dlouhý a náročný den.
Tak a máme tu sobotní ráno. Všichni ještě spí, jenom blázen Trpaslík jde o hodinu dřív ven užívat si ranního sluníčka. Vypadá to, že bude dneska hezky, slunce je nízko nad obzorem a sluneční paprsky se prodírají mezi stromy, snažíce se probudít život i v tom nejtemnějším koutě lesa. A daří se mu to.
Půl osmé je časem budíčku. Rozcvičku si tentokrát opustíme, rovnou se vrhnem na ranní hygienu a následně na snídani. Po snídani všichni horlivě čekáme na odstartování prvního ze dvou závodů. Tím je tzv. Rogaining (popis zde: https://www.rogaining.cz/home/rogaining/), trošku připomíná orientační závod, který se běhával v minulosti. Ono to v podstatě orienťák je, ale dneska je v módě vše nazývat cizími názvy, říkejme tedy rogaining. Na nalezení všech kotrolek byl časový limit jedna hodina, většina závodníku tento limit zvládla dodržet. Na oběd nám tu chystají parádní bramboráky, každý z nás má nárok na dvě placky zdarma. Ládujem to do sebe, jak to jenom jde (a později toho někteří litujem). Po obědě už nic nebrání tomu, aby mohlo začít to hlavní, to, proč tu všichni jsme - samotná Sportovně turistická olympiáda, ročník 2011. Štěstí přeje připraveným, tento výrok rozhodně letos platí, proto nás nic nemůže zaskočit. Nakonec se však ukazuje, že na všechno se člověk připravit nemůže. Nicméně ani drobné nedostatky ve znalostech a schopnostech nebrání tomu, aby naše úžasné dětičky obsadili ve svých kategoriích medailové pozice, vezeme si domů od každého cenného kovu nějaký ten kousek. Tomu říkám úspěch!! Dokonce i v rogainingu, který nemáme tak natrénovaný, se umisťujem na bodovaných příčkách. Nezbývá, než vyhodnotit akci jako velmi úspěšnou a doufat ve víc takových :).
Večer opět patří kytaře, chvílu také tancujeme v rytmu diska. Když se ale večer přehoupne v noc, rtuť v teploměru klesá níž a níž, nezbývá nám nic jiného, než zachumlat se do tepla svých spacáků a ponořit se do říše snů.
Neděle. Ráno se nikomu nechce vstávat, už nás tu vpodstatě nic příjemného nečeká. Balení, uklízení a zae balení no a pak to nejhorší - dlouhá cesta domů. Naštěstí nám ji zpříjemňuje výklad o krásách Ostravy a taky návštěva tamější zoo. ŠKoda jenom, že není dost času, ten je neúprosný, proto ve dvanáct hodin vyrážíme směr Ždánice, posléze Hodonín.
Co říci na závěr? Tak hlavně bych chtěl moc poděkovat a pogratulovat našim dětem, závodníkům, kteří ukazáli, že Ždánice, to je mezi zálesáky pojem. Nemenší dík také patří Hodonínu, který ukázal, že dovede nasadit do závodu silnou konkurenci a také má výborné závodníky. Nakonec bych rád poděkoval organizátorům, bez kterých bychom tak nádherný víkend nikdy nezažili.
Za celou Ždánickou výpravu,
Jiří Trpaslík Galis